Co se měří u stlačeného vzduchu?

V minulém článku Proč je důležité měřit stlačený vzduch této minisérie jsme si vysvětlili, proč je důležité měřit stlačený vzduch. Nyní se zaměříme na to, co vlastně u stlačeného vzduchu měříme.

Hlavními závěry minulého článku byly:

  • Stlačený vzduch je velmi drahá forma energie.
  • Má vliv na kvalitu výrobku.
  • Co neměříme, to ani neřídíme.

Co měříme u stlačeného vzduchu?

Každý stlačený vzduch obsahuje nečistoty. To, co je lidským okem nepostřehnutelné a při běžném tlaku neškodné, může v pneumatických technologiích způsobit velké problémy. Základními třídami nečistot podle normy ISO 8573-1:2010 jsou:

  • pevné částice,
  • vlhkost,
  • oleje.

Dle jejich obsahu je stlačený vzduch rozdělen do 6 kvalitativních tříd, ke kterým přibyla také třída 0. Ta se používá pro bezolejové kompresory a aplikace s velmi čistým stlačeným vzduchem. Parametry obsažených nečistot u této třídy musí být lepší, než má třída 1. Každá aplikace pneumatické technologie vyžaduje jinou třídu čistoty vzduchu.

Třída Přípustný zbytkový obsah oleje v mg/m³ Přípustný obsah prachu μm/mg/m³ Přípustná vlhkost rosný bod °C/g/m³
1 0,01 0,1 / 0,1 -70 / 0,003
2 0,1 1 / 1 -40 / 0,11
3 1,0 5 / 5 -20 / 0,88
4 5 40 / 40 +3 / 6,0
5 25

-

+7 / 7,8
6 - - +10 / 9,4

Existují také normy kvality pro vzduch určený k dýchání (DIN ISO 12021), norma pro testování filtrace stlačeného vzduchu (ISO 12500), norma pro certifikaci automatizovaných systémů měření vzduchu (ISO 15267) nebo norma kvality vzduchu pro lékařské aplikace podle European Pharmacopeia (EN ISO 7396-1:2007).

Kromě kvality měříme v pneumatických systémech také další parametry:

  • tlak,
  • rosný bod,
  • objemový průtok.

Rosný bod nám udává, při jaké teplotě je vzduch plně nasycen vodní párou. (relativní vlhkost = 100 %). Vyjadřuje se v °C. Čím je vyšší obsah vody ve vzduchu, tím vyšší musí mít vzduch teplotu, aby voda nekondenzovala. Voda nekondenzuje jen při poklesu teploty, ale i při růstu tlaku. Tlakový rosný bod vyjadřuje posun rosného bodu s měnícím se tlakem. Při udaném tlakovém rosném bodu je vzduch maximálně nasycen vodní párou, a pokud dojde k dalšímu růstu tlaku nebo poklesu teploty, pára se vysráží jako kondenzát.

Když například stlačíme vzduch na 10 barů, zmenší se jeho objem na 1/10. Tím klesne při stejné teplotě na 1/10 i jeho schopnost pojmout vlhkost. Při teplotě 25 °C je maximální obsah vody v 1 m3 nasyceném vzduchu 23,05 g. Po stlačení na 10 barů (při zachování stejné teploty) se nám vyloučí 20,75 g vody jako kondenzát.

Pokud by vás zajímaly fyzikální zákony týkající se stlačeného vzduchu, najdete je v článku Trocha fyziky nikoho nezabije.

Objemový průtok definuje množství plynu, které proudí určitým průměrem za určitý čas. Udává se v m3/h, l/min nebo SCFM (Standard Cubic Feet per Minute). Objemové průtoky můžeme srovnávat jen tehdy, pokud jsou vztaženy ke stejnému tlaku a teplotě. V případě srovnání kompresorů musíme měřit vždy na stejném místě (sání, výtlak).

Objemový průtok

V příštím díle této série se zaměříme na to, jak se tyto veličiny měří v praxi.

Využíváte u vás systémy se stlačeným vzduchem nebo jinými technickými plyny? Na základě dlouholetých zkušeností odborníků v AIR Consult CZ s.r.o. a moderních měřících přístrojů vám pomůžeme vybrat ty nevhodnější technologie, navrhnout a zkontrolovat rozvody, detekovat a změřit úniky v něm, provést revize nebo vyškolit obsluhu. Snižte své náklady na stlačený vzduch. Ozvěte se, rádi vám poradíme, jak na to.